Jak správně číst anglické samohlásky?  (How to read English vowels correctly?)

Některé chyby Čechů ve výslovnosti samohlásek pramení z chybného slovního přízvuku; v newsletteru na toto téma (NL 070) jsme se seznámili s tím nejčastějším případem, kterým je výslovnost [hotl] místo správného [hə’tel] ve slově hotel.  Přitom levnější ubytovací alternativa hostel se správně anglicky vyslovuje s přízvukem na začátku: [hostl]…  Asi druhou nejčastější chybou je výslovnost [i:vənt] (s přízvukem na první slabice) místo správného [i’vent] (s přízvukem na druhé slabice) ve slově event = akce, událost.  Nejspíš je to vlivem slova even [i:vən], které znamená dokonce. Angličtina má totiž narozdíl od češtiny slovní přízvuk pohyblivý – to znamená, že v různých slovech se může vyskytovat na různých slabikách (první, druhé, předposlední atd.). Je tedy nutné se u každého anglického slova naučit správný přízvuk, aby vám bylo dobře rozumět; současně díky této znalosti snáze porozumíte rodilým mluvčím.  

Dalším častým typem chyby v samohláskách je záměna psaného a/e/u a odpovídající výslovnosti v některých slovech: truck (náklaďák, kamion) se správně vyslovuje [trak], nikoli [trӕk], což je výslovnost patřící ke slovu track (dráha, trať, stopa). A aby toho nebylo málo, ještě nám do toho vstupuje slovo trek, které se vyslovuje tak, jak se píše [trek], a které znamená dlouhou či namáhavou cestu, putování, túru. Podobně často, když Češi chtějí říct, že někdo něco vypil, použijí výslovnost  [draηk], což by ovšem znamenalo, že je dotyčný opilý (drunk), minulý čas od drink se správně řekne [drӕηk], psáno drank. Stačí si pamatovat, že psané a se v zavřené slabice obvykle vyslovuje jako [ӕ], zatímco psané u se čte jako [a]. Výjimkami je a před r a s, např. far [fa:], pass [pa:ss], a také u v některých slovech po b – např. bull [bul], butcher [bučə].

Češi také často chybují ve dvojhláskách – buď vyslovují dvojhlásku podle psané podoby slova tam, kde má znít jen jedna samohláska, nebo napak nevysloví a jako [ei] tam, kde je třeba. Někdy například ve slově country, které namísto správného [kantri] vyslovují jako [kauntri]. Častěji ale komolí slovo catering, kde namísto správného [keitəriη] říkají [ketəriη]. Dalším případem je skupina slov s psanou dvojhláskou au, která se správně má číst jako [o:] – audio [o:diəu], audience [o:diəns] (posluchači), automation [,o:tə´meišən] (automatizace), a kterou Češi vyslovují po svém jako [au].

Někdy Čeští mluvčí sice vytvoří dvojhlásku tam, kde má být, ale trochu ji vlivem psané podoby pozmění – například chybně čtou slovo trailer jako [trailer] namísto správného [treilə].

Závěrem se podíváme na jednu velmi zajímavou dvojici slov: coach x couch. Představme si dva úplně rozdílné pány; jeden je tělem i duší sportovec – pracuje jako trenér fotbalového mužstva (nebo raději genderově korektně družstva) a často jezdí se svým družstvem na zápasy autobusem. Druhý pán se ze všeho nejraději válí doma na pohovce, čili na gauči. Ten první je akční a aktivní (třetí písmeno ve slově coach je a), ten druhý unavený, usazený, unylý (třetí písmeno ve slově couch je u). Slovo coach znamená trenér nebo autobus (většinou na delší cesty, ve městě se spokojíme s výrazem bus), couch je prostě gauč, pohovka, kanape, divan. Protože Češi výslovnost těchto dvou anglických slov často zaměňují, musíme se spolehnout hlavně na tu pohovku – její dvojhláska se vysloví v obou jazycích stejně: [au], tedy couch = [kauč] podobně jako české [gauč]. Naproti tomu trenér nepatří na pohovku, ale do autobusu, proto je dvojhláska ve slovech trenér a autobus – coach stejná, ale jiná než u pohovky: [əu], tedy [kəuč].