Účelové věty (Purpose clauses)

Účelové věty (purpose clauses) či souvětí (purpose sentences) z nějakého záhadného důvodu chybějí ve většině anglických i českých učebnic anglického jazyka. A pokud už jsou zmíněny, pak jen polovičatě – pouze ve formě účelového infinitivu. Podívejme se tedy nejdřív na něj.

Účelový infinitiv lze použít jen tehdy, je-li shodný podmět v hlavní i vedlejší větě. Např. I´m going to the supermarket to buy something for diner = Jedu / Jdu do supermarketu, abych koupil něco k večeři (já jedu, já budu nakupovat – stejný podmět v obou větách). I v češtině ale můžeme místo vedlejší účelové věty použít účelový infinitiv: Jedu / Jdu do supermarketu koupit něco k večeři.

Ve formální angličtině se před účelový infinitiv někdy ještě vkládá výraz in order: We are writing in order to inform you of our new price list = Píšeme vám, abychom vás informovali o našem novém ceníku.

Výraz in order lze použít i mimo formální jazyk v případě, je-li účel záporný: We should avoid the centre in order not to get stuck in a traffic jam = Měli bychom se vyhnout centru, abychom nezůstali trčet v dopravní zácpě. Místo in order not to může v tomto typu věty stát také so as not to: He set his alarm clock so as not to oversleep = Nařídil si budík, aby nezaspal.

Jsou-li v obou částech souvětí podměty různé, musíme znát následující „kouzelné slovíčko“ odpovídající českému aby – výraz so that, případně jen so. Slovesný čas ve vedlejší větě se řídí slovesným časem ve větě hlavní – je-li ve větě hlavní čas přítomný nebo budoucí, má také věta vedlejší přítomný nebo budoucí čas; je-li v hlavní větě čas minulý, věta vedlejší obsahuje čas minulý, nebo pomocné sloveso would. Např. I´ll text you tomorrow so that you don´t forget / so that you won´t forget about the meeting = Zítra ti pošlu textovku, abys na tu schůzku nezapomněl, I texted him so that he didn´t / wouldn´t forget about the meeting = Poslal jsem mu textovku, aby na tu schůzku nezapomněl. Výraz so that / so je naprosto univerzální – můžeme jej použít i v účelovém souvětí se stejnými podměty, např. He set his alarm clock so that he wouln´t / didn´t oversleep.

Ve vedlejších větách účelových je běžné sloveso can / could (podle času v hlavní větě), protože často podmět A dělá něco proto, aby podmět B mohl dělat něco jiného – např. I´ll lend you a map, so (that) you can find the way easily = Půjčím ti mapu, abys cestu snadno našel, We had to turn off the TV so that the baby could sleep = Museli jsme vypnout televizi, aby mimino mohlo spát.

Existuje ještě méně používaná možnost: in order that, např. We had to decrease the price in order that our product was competitive in the market = Museli jsme snížit cenu, aby náš výrobek byl na trhu konkurenceschopný.

Speciálním případem je vazba in case, která se používá pro vyjádření nějakého preventivního opatření (precaution); např. I´ll take an umbrella in case it rains = Vezmu si deštník, pro případ, že bude pršet, I charged my mobile in case I needed it = Nabil jsem si mobil, pro případ, že bych ho potřeboval.