Tento a následující dva newslettery jsou určeny spíše středně pokročilým studentům, kteří již zvládli tvoření a použití všech slovesných časů. Snad nám mírně pokročilí prominou – vždyť většina našich newsletterů je vhodná právě pro ně nebo také pro ně.
 
Jedno z nejzáludnějších pravidel anglické mluvnice si musí český student vybavit, když chce vyjádřit, že někdo něco řekl, vysvětlil, poznamenal, nařídil, na něco se zeptal a podobně. Jde pouze o ten případ, kdy je hlavní věta v minulém čase a vedlejší věta obsahuje nepřímou řeč. Např. Are you OK? = Jsi v pořádku? X She asked me if I was OK. = Zeptala se mě, jestli jsem v pořádku.
 
V rámci tohoto pravidla se mění přítomný čas v přímé řeči na čas minulý v řeči nepřímé, podobně se mění předpřítomný čas na předminulý a budoucí prostý čas na podmiňovací způsob (will > would).
 
Minulý čas se vlivem souslednosti buď může změnit na předminulý čas, nebo může zůstat beze změny. Podobně nemusíme měnit přítomný čas z přímé řeči na minulý v nepřímé řeči, pokud situace stále trvá, např. Peter said: “My wife still works for IBM“ = Peter said his wife still works for IBM, She asked me: “What is your name?“ = She asked me what my name is / was.