České problémy s anglickou výslovností 1 (Czech pronunciation problems 1)

Několik následujících newsletterů se bude věnovat výslovnosti. Jedná se o jednu z jazykových dovedností (anglicky skills), které si nejlépe osvojíte a procvičíte naživo s lektorem v nějakém klasickém jazykovém kurzu. Přesto se nyní pokusme přiblížit nejčastější problémy a chyby českých mluvčích v angličtině.

Začněme od konce, myslím tím od konce slova. Zde mají Češi dva hlavní problémy – 1. rozlišování znělosti koncových souhlásek a 2. nosovou souhlásku, kterou v psaném textu vyjadřují písmena  -ng.

Rozlišování znělosti koncových souhlásek
Máme-li v češtině vyslovit slova plot a plod, znějí naprosto stejně, protože koncové -d vyslovíme jako -t, slovo dav vyslovujeme podobně jako haf atd.
Naproti tomu v angličtině je rozdíl, řekneme-li They build houses nebo They built houses – v prvním případě stavějí domy, v druhém stavěli (asi už zkrachovali…).
Podobně – slyšíte-li v angličtině vyslovit slovo [dok], nejedná se o psa (dog), ale o přístav (dock), případně dokotora (doc). Je také rozdíl, potřebujete-li a cab, nebo a cap (taxíka nebo čepici). A také by bylo dobré vědět, zda se vám někdo směje, nebo vás miluje (laugh [la:f] X love [lav]), či zda vás čeká rýže, nebo vzestup (rice [rais] X rise [raiz]).

Zkrátka, angličtina (narozdíl od češtiny) důsledně rozlišuje výslovnost znělých a neznělých souhlásek na konci slova. Jak tedy tyto souhlásky správně vyslovovat? Je to jednoduché: neznělé souhlásky  P, T nebo K, můžeme na konci slova vyslovit buď stejně jako v češtině, nebo k nim přidat tzv. přídech – současně s vyslovením hlásky prudce vydechneme (pak např. T zní skoro jako C). Naproti tomu znělé souhlásky B, D a G na konci slova nevyrážíme, naopak jejich výslovnost spíš jen naznačujeme (pro tento účel můžeme trochu protáhnout předchozí samohlásku). Obdobně je to u dvojic  F - V a S - Z – znělé hlásky V a Z na konci slova jakoby “polkneme” (naznačíme), neznělé se vyslovují stejně jako v češtině (u tohoto typu souhlásek není možný přídech). 

Pozor! Ne vždy odpovídá znělost koncové souhlásky psané podobě – např. v koncovce -ed (minulý čas nebo trpný rod) záleží na předcházející souhlásce – je-li neznělá, pak se i koncové D vysloví nezněle, např. asked [a:skt].

Za domácí úkol si procvičujte dvojice slov jako bed – bet (postel – sázka), rag – rack (hadr – polička), nab – nap (čapnout – zdřímnout si), peas – peace (hrášky – mír), dove – duff (holubice – mizerný) atp.

Pokud vám výše uvedený návod nestačil, poraďte se se svým lektorem – a jestli žádného nemáte, je nejvyšší čas se do nějakého kurzu přihlásit…

Příště si mimo jiné povíme, jak se místo zpěvu nepotopit a jak neurazit pana Stinga.