Vyjadřování budoucnosti – část 3. (Expressing the future – Part 3)

Poslední tři způsoby vyjadřování budoucnosti jsou tyto:

přítomným časem prostým – tento způsob se používá u omezené skupiny sloves označujících začátek či konec děje, např. The meeting starts at three = Schůzka začíná ve tři, The exhibition closes next week = Výstava se zavírá příští týden, They leave at 6 = Oni odjíždí v 6 (zde u osobního podmětu by však šlo říct i They´re leaving at 6). Jde tedy o slovesa start, begin, finish, end, open, close, leave, arrive a další slovesa jim významově podobná.

Dále se s přítomným časem prostým vyjadřujícím budoucnost můžeme setkat ve vedlejších větách podmínkových a časových (u souvětí hovořících o budoucnosti), např. When you come, it will be finished = Až přijdeš, bude to hotové, If they increase the price, nobody will buy it = Když zvýší cenu, nikdo to nebude kupovat.

předbudoucím časem prostým – tento čas je poměrně vzácný a znamená, že nějaký děj bude dokončen v určitém budoucím okamžiku, např. I will have finished my studies in May = V květnu budu mít dokončené studium. Jedná se o jakési přenesení  předpřítomného času prostého do budoucnosti.

předbudoucím časem průběhovým – i tento čas je vzácný, označuje délku trvání nějakého děje v určitém budoucím okamžiku, např. In June we will have been living here for ten years = V červnu to bude deset let, co tady bydlíme.  Zde jde o přenesení průběhového předpřítomného času do budoucnosti.