Budoucí čas po if/when

V našem minulém newsletteru jsme si přiblížili významové rozdíly mezi spojkami if a when. U podmínkových a časových souvětí vztahujících se k budoucnosti jsme zmínili pravidlo, že ve vedlejších větách po těchto spojkách nelze použít budoucí čas (will nebo going to). Budoucnost zde vyjadřuje přítomný čas prostý. Např. Když budu mít dost peněz, koupím si to = If I have enough money, I will buy it; Až ten film skončí, půjdou spát = When the film finishes, they will go to bed.

Toto pravidlo však platí pouze pro výše uvedené vedlejší věty podmínkové a časové. Netýká se tedy vedlejších vět obsahových a přívlastkových. Vedlejší věty obsahové jsou zvláštním druhem vedlejších vět předmětných a vyjadřují většinou obsah nějaké informace či poznatku - např. He will fax you when I will arrive = On ti zafaxuje, kdy přijedu (tedy nikoli On ti zafaxuje až přijedu, což by anglicky znělo He will fax you when I arrive); I don´t know if they will work here = Nevím, jestli tady budou pracovat atd. Vedlejší věty přívlastkové rozvíjejí nějaké podstatné jméno (podmět nebo předmět hlavní věty) – např. The question if they will lose their jobs or not does not disturb them = Otázka, zda přijdou o zaměstnání nebo ne, je neznepokojuje; Everyone is waiting impatiently for the government´s decision when this law will be repealed = Všichni netrpělivě čekají na rozhodnutí vlády, kdy bude tento zákon zrušen.

Všimněte si, že zatímco when se v časových větách překládá jako když nebo až, ve větách obsahových a přívlastkových mu v češtině odpovídá spojka kdy.

Stejně tak spojka if se v podmínkových větách překládá jako když, pokud, jestliže, -li, zatímco ve větách obsahových a přívlastkových jí v češtině odpovídají spojky zda, jestli, zdali. V tomto významu ji lze v angličtině nahradit spojkou whether.

Nezapomeňte tedy – ne vždy je will po if nebo when chybou! Záleží na typu věty…